Soud s Trumpem
Podání žaloby na prezidenta USA Donalda Trumpa Sněmovnou reprezentantů ovládanou opoziční Demokratickou stranou dokazuje, že žaloby na prezidenta jsou pokračováním politického boje. V současném případě je to vyhraněno tím, že rok 2020 je rokem prezidentských voleb v USA. Běžným řešením politického střetu v demokracii je rozhodnutí voličů ve volbách. Tedy normální by bylo jednání prezidenta kritizované Demokratickou stranou učinit předmětem volební kampaně. Pokud místo toho nějaká strana využívá žaloby několik měsíců před volbami, přiznává, že její argumenty nemohou uspět ve volbách, proto se snaží prezidenta odstranit mimo vůli voličů. To se dělo i u nás při neúspěšném pokusu Senátu podat žalobu na prezidenta Miloše Zemana.
Americká i naše ústava nezakotvila ústavní žalobu proti prezidentovi jako prvek politického boje mimo demokratické volby, ale jako právní odpovědnost prezidenta, na rozdíl od panovníků v monarchii, za jednání proti existenci státu a jeho ústavnímu režimu, například když odevzdal osud státu československý prezident Emil Hácha do rukou Adolfa Hitlera 15. 3. 1939. Politická realita je však jiná a žaloby se podávají na prezidenty, protože část parlamentu s prezidentem nesouhlasí a přitom není schopna jej porazit ve volbách.
V dějinách Spojených států amerických byla první žaloba na prezidenta podána roku 1868 po krvavé občanské válce Severu proti Jihu. Prezident Abraham Lincoln si ve své státnické moudrosti ke konci války uvědomil, že vítězství ve válce je jedna věc, ale obnovení jednoty státu je věc druhá. Proto si pro druhé funkční období on, republikán se Severu, vybral roku 1864 jako svého viceprezidenta demokrata z Jihu Andrew Johnsona, který zůstal věrný Unii a odmítl oddělení jižních států. Tento symbol nové éry se však radikálně změnil v okamžiku, kdy byl Lincoln zavražděn a náhle se tento demokrat z Jihu stal prezidentem. Řada severních republikánů neunesla, že jim po vyhrané válce má vládnout člověk, kterého vnímali jako reprezentanta poražených. A rozhodli se jej odstranit. Nikoliv vraždou, ale soudem. A protože na něj nemohli skutečný delikt najít, zažalovali jej za averzi proti Kongresu.
Politická scéna byla plná nenávisti, kdy mnozí poslanci a senátoři v přítomnosti prezidenta Johnsona, kterého chápali jako Jižana, nosili zkrvavené košile na důkaz prolité krve své nebo svých synů ve válce proti Jihu. Odpůrci prezidenta si byli jisti jeho porážkou, protože rozhodujícím se stal hlas republikánského senátora za státu Kansas Edmunda Rosse, který byl zvolen poté, co jeho předchůdce, sympatizant prezidenta, v důsledku veřejné štvanice spáchal sebevraždu. K hlasování o vině došlo 16. května 1868. Ross nesouhlasil s prezidentem v politickém ani osobním životě. Přesto hlasoval pro prezidentovu nevinu. Bylo to rozhodující, jelikož k odsouzení chyběl jeden hlas.
Ross odmítl chápat žalobu na prezidenta jako pokračování politického boje. Uvědomil si, že Johnson byl zvolen z vůle voličů a že prezident rozhodoval v rámci ústavních pravomocí, byť se Kongresu nelíbilo, jak rozhodoval. Proto jiný významný americký prezident John Fitzgerald Kennedy zařadil Rosseho do své knihy Profily odvahy mezi 7 osobností, jež svými činy pomohly americké demokracii.
Podle americké ústavy podává žalobu Sněmovna reprezentantů a soudí Senát za předsednictví předsedy Nejvyššího soudu. Pro odsouzení je nutná dvoutřetinová většina senátorů. Tato přísnější většina nutná v Senátu je zábranou proti tomu, aby prošla žaloba Sněmovny reprezentantů, jež rozhoduje nadpoloviční většinou, která nemá právní důvody, ale je jen politikařením.
Proto lze ocenit i to, že ústavní novela u nás v roce 2012 stanovila, že k žalobě na prezidenta je nutný souhlas obou komor Parlamentu. Poslanecká sněmovny se roku 2019 projevila jako demokratická pojistka, když odmítla žalobu Senátu na prezidenta Miloše Zemana, která byla příkladem toho, že je podávána z důvodu politické nenávisti k prezidentovi, nikoliv z důvodů právních.
Novodobým příkladem sesazení prezidenta v Evropě je sesazení prezidenta Litvy Rolandase Paksase litevským Sněmem v roce 2004. Ovšem jeho následné zvolení za poslance Evropského parlamentu dokazuje, že měl u voličů nadále silnou podporu. Spornost pokusů sesadit prezidenta dokazuje Rumunsko, kdy byl podán parlamentem dvakrát v roce 2007 a 2012 návrh na odvolání prezidenta Traiana Basesca, ale vždy byl v lidovém hlasování zamítnut. Proto slovenská i rakouská ústava, které umožňují odvolat prezidenta lidem na návrh parlamentu, stanoví, že v případě nepřijetí návrhu lidem, se parlament rozpustí. To je účinná pojistka proti zneužívání ústavní žaloby na prezidenta parlamentními stranami k politickému boji s ním, když jej nemohou porazit ve volbách.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o úloze opozice a svobodě projevu
Rozhovor o úloze opozice a svobodě projevu. Parlamentní listy 12. 5. 2022, otázky kladl Jakub Vosáhlo.
Zdeněk Koudelka
Udivující případ cenzury
K protiústavnímu cenzurnímu vypnutí některých vládě nepohodlných webů se přidávají i soukromé korporace. Některé příklady potvrzují, že cenzura vede k výsledkům, které hodnotím jako hloupé.
Zdeněk Koudelka
Morální nepřijatelnost cenzury
Existence a rozsah cenzury vypovídá o vztahu držitelů moci k občanům. Vláda, která respektuje občany jako svéprávné, rozumem obdařené lidské bytosti, cenzuru nepotřebuje.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o cizí vojenské základně, cenzuře a korespondenčním hlasování
Rozhovor o cizí vojenské základně, cenzuře a korespondenčním hlasování. Parlamentní listy 17. 4. 2022.
Zdeněk Koudelka
Srbská neutralita k válce na Ukrajině
Srbsko je v rusko-ukrajinské válce neutrální. Podle mezinárodního práva musí být účastníky války i jejich podporovateli neutralita respektována.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o nouzovém stavu a cenzuře
Rozhovor o nouzovém stavu a cenzuře. Parlamentní listy 29. 3. 2022. Otázky pokládala Zuzana Koulová.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o cenzuře
Rozhovor Zdeňka Koudelky o cenzuře a svobodě projevu, Parlamentní listy 25. 3. 2022. Otázky Karel Výborný.
Zdeněk Koudelka
Chvála právního pozitivismu
Jaroslav Dubenský v článku Nepodceňujme ruskou propagandu (Lidové noviny 15. 3. 2022) haní právní pozitivismus a hájí vládní zásah proti některým webům.
Zdeněk Koudelka
Korespondenční hlasování
Vláda podporuje návrh Senátu na zavedení korespondenčního hlasování pro voliče v zahraničí u voleb poslanců a prezidenta republiky.
Zdeněk Koudelka
Cenzoři mlčí
Správce domény .cz CZ.NIC zablokoval prý dezinformační weby a odvolal se na doporučení vlády a konzultace bezpečnostních služeb. Snažil jsem se zjistit, kdo cenzuru oněch webu za stát inicioval.
Zdeněk Koudelka
Brusel i Česká spořitelna mohou víc pomoci ukrajinským běžencům
Střední Evropu zasáhla vlna uprchlíků z Ukrajiny. Část uprchlíků si může zajistit životní náklady sama. Ovšem jejich peníze jsou blokovány v ukrajinských bankách.
Zdeněk Koudelka
Pandemický zákon k Ústavnímu soudu
Skupina 57 poslanců z ANO a SPD v čele s Radkem Vondráčkem podala 4. 3. 2022 Ústavnímu soudu návrh na zrušení části pandemického zákona. Skupina napadá novelu pandemického zákona z února 2022.
Zdeněk Koudelka
Očkování skončilo, zapomeňte
Válka na Ukrajině během jednoho dne vytlačila covid ze zpráv. Covidové očkování se propadlo k minimu.
Zdeněk Koudelka
Cenzura znovu a znovu
Správce internetových domén .cz CZ.NIC zablokoval osm webů, prý dezinformačních a odvolal se na doporučení vlády a konzultace bezpečnostních služeb.
Zdeněk Koudelka
Poslanecká sněmovna jako tančírna
Advokátu Jakubovi Křížovi z Prahy se podařil husarský kousek. Odhalil Poslaneckou sněmovnu – zákonodárce – jako kozla zahradníkem.
Zdeněk Koudelka
U soudů se odhalila pochybení ministerstev zdravotnictví i obrany
Rozsudky Nejvyššího správního soudu prokázaly nejen právní, ale i zdravotnickou neodbornost Ministerstva zdravotnictví.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o pandemickém zákoně a protestech proti němu
Rozhovor o pandemickém zákoně a protestech proti němu. Parlamentní listy 19. 2. 2022. Otázky kladl Jakub Vosáhlo.
Zdeněk Koudelka
Nezákonný zákon pandemický
Novela pandemického zákona byla zamítnuta Senátem 10. 2. 2022, což bylo doručeno poslancům 11. 2. 2022.
Zdeněk Koudelka
Trikolora Brno: NE reklamě kraje pro farmakologické firmy
Brněnská Trikolora odmítá reklamu na dobrovolné covidové vakcíny, kterou kraj v čele s lidoveckým hejtmanem Janem Grolichem propaguje v médiích (například Český rozhlas Brno).
Zdeněk Koudelka
NE novele pandemického zákona
Vláda covidové zákazy rozvolňuje, avšak novelou pandemického zákona utahuje šrouby svobodu a práva lidí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 188
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1358x
Autor knih: Jaroslav Krejčí - protektorátní premiér a předseda Ústavního soudu, Prezident republiky, Právní předpisy samosprávy, Transcendentní pramen práva, Zákon o státním zastupitelství s komentářem, Mezinárodní konflikty a bezpečnost státu, Zákon o obcích (obecní zřízení) Komentář.