Nemožnost výkonu úřadu prezidenta
Politický rozměr
Z politického pohledu jde o snahu zmocnit se prezidentských pravomocí mimo demokratické rozhodnutí voličů v prezidentské volbě. Prezident Miloš Zeman byl opakovaně řádně zvolen do úřadu prezidenta ve volbách s nejvyšší účastí voličů. Pravomoci prezidenta má vykonávat ten, kdo k tomu dostal mandát od voličů. Pakliže dojde k zneužití čl. 66 Ústavy a k přenosu prezidentských pravomocí, je to postup hluboce nedemokratický, pohrdající vůli voličů. Chce-li nějaká politická skupina disponovat prezidentskými pravomocemi, musí v demokratickém státě postavit kandidáta, který vyhraje prezidentské volby. Pakliže nebyla schopna takového kandidáta postavit, nemůže se divit, že prezidentské pravomoci má někdo jiný a vykonává je dle své politické úvahy.
Co je nemožnost výkonu úřadu prezidenta
Aby se posoudilo to, zda je prezident schopen či neschopen výkonu úřadu (funkce), je nutné nejprve tento pojem definovat, dát mu obsah. Je třeba stanovit kritéria. Část senátorů iniciujících zbavení prezidentských pravomocí řádně zvoleného prezidenta argumentuje stanoviskem Ústřední vojenské nemocnice, která uvedla, že prezident není schopen vykonávat pracovní povinnosti. Ovšem díky termínu pracovní povinnost je toto stanovisko pro výklad článku 66 Ústavy bezcenné. Pojem pracovní povinnost Ústava nezná a ani ve stanovisku nemocnice není definován. Tento termín se nekryje s nemožností výkonu úřadu.
Příkladem může být hospitalizace člověka, který je jednatelem společnosti s ručením omezeným. Nemůže chodit do práce, nemůže vykonávat např. i nějakou činnost pro společnost souvisící s jejím podnikáním. Např. pokrývač, který si pro výkon své činnosti založí společnost, kde je jednatelem, ale kde také vykonává práci na střeše, z které spadne a zlomí si nohy, je neschopen plnit své pracovní povinnosti při opravě střech, ale to neznamená, že nemůže jako jednatel rozhodovat i v nemocnici o uzavření smluv a např. telefonickými a mejlovými pokyny či při návštěvě svých zaměstnanců jim dávat pokyny k řízení společnosti. I v nemocnici je schopen výkonu funkce jednatele. Proto pojem pracovní povinnost z hlediska ústavního není rozhodující.
Z hlediska nemožnosti výkonu úřadu prezidenta ze závažných důvodů z hlediska zdravotního je nutné tento pojem vztáhnout na mentální schopnost prezidenta projevit svobodně a určitě svou vůli. Žádné tělesné postižení nebrání zvolení do prezidentského úřadu a tedy ani jeho výkonu. Prezident může být po úrazu bez rukou či nohou, může být slepý atd., přesto je řádně prezidentem. Jeho postižení se přizpůsobí výkon jeho úřadu a může jej i omezovat např. v účasti na zahraničních cestách, ale výkon pravomocí tím není vyloučen.
Politika, včetně výkonu úřadu prezidenta, se dělá hlavou. Proto rozhodující pro naplnění důležitých zdravotních důvodů nemožnosti výkonu úřadu je, jestliže nemůže rozhodnout a vyjádřit svou vůli. V zásadě lze mít za to, že podmínka nemožnosti výkonu úřadu je dána tehdy, pakliže by ze stejných zdravotních důvodů byly naplněny podmínky pro omezení svéprávnosti. Přitom s tímto pojmem mají soudy i zdravotnická zařízení bohaté zkušenosti. Pakliže je prezident schopen přijímat rozhodnutí a vyjadřovat svou vůli jako člověk, je schopen rozhodovat i v rámci svých prezidentských pravomocí.
Nemocnice fakticky potvrdila schopnost prezidenta právně jednat
Ústřední vojenská nemocnice hospitalizací Miloše Zemana s jeho souhlasem fakticky potvrdila, že Miloš Zeman je schopen rozhodovat a vyjádřit svou vůli. V opačném případě, kdyby nebyl schopen svobodně vyjádřit svou vůli, by musela požádat soud o vyslovení souhlasu s umístěním osoby ve zdravotnickém zařízení bez jejího souhlasu. To zjevně neudělala.
Vyjádření prezidenta
Šokující z hlediska dodržení základů demokratického právního státu je, že iniciátoři zbavení prezidentských pravomocí nepočítají s tím, že by se Miloše Zemana zeptali, co on si o tom myslí. Je to jednání připomínající jednání Hitlera, Mussoliniho, Daladiera a Chamberlaina jako signatářů mnichovské dohody ze září 1938 – o nás bez nás. Každý má právo na to, aby byl slyšen ve věci, která se jej týká. Dnes lze zprostředkovat technicky vyjádření i z nemocnice. Chtít zbavit pravomocí prezidenta, který je při vědomí a je schopen komunikovat, aniž by se příslušné orgány – Senát a Poslanecká sněmovna – zeptaly, co si o tom myslí, je porušením ústavních základů našeho státu.
Pokus o izolaci prezidenta – Radek Vondráček jednal správně
Podivnost celého pokusu o zbavení prezidenta pravomocí dokresluje hysterická reakce Zemanových odpůrců na návštěvu předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, při které Miloš Zeman podepsal rozhodnutí o svolání Poslanecké sněmovny. Útoky na Radka Vondráčka za to, že prezidenta s jeho souhlasem navštívil, dokazují, že pokus o zbavení prezidentských pravomocí je nedůvodný. Radek Vondráček totiž svou návštěvou potvrdil, že prezident je schopen vykonávat prezidentské pravomoci i v nemocnici. Potvrdil, že prezident je při vědomí, komunikuje a je schopen přijmout rozhodnutí a vyjádřit svou vůli. Jako Radek Vondráček se o stavu prezidenta měli osobně přesvědčit i ostatní ústavní činitelé.
Útoky na Radka Vondráčka hodnotím, jako útoky za to, že svým jednání pokus o izolaci prezidenta zmařil. Miloše Zemana pak navštívil i prezident Václav Klaus a veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Osobním svědectvím i oni dokazují, že prezident je při vědomí a schopen komunikace. Útoky na Radka Vondráčka měly vytvořit atmosféru, aby se kdokoliv bál za prezidentem jít a mluvit s ním. Tyto útoky jsou důkazem o temných motivech jejich původců. Pokus o izolaci hlavy státu proti její vůli zpravidla dělají pučisté – viz izolace sovětského prezidenta Michaila Gorbačova na Krymu při převratu v srpnu 1991.
Prostě za prezidentem se chodí a rozhodující je jeho vůle, s kým se chce setkat. Ošetřující lékař ani nemocnice nemohou prezidentovi bránit v návštěvách. Mohou sice vyjádřit svůj názor, ale nic víc. Nemohou izolovat prezidenta proti jeho vůli. Nesmí mu bránit ve výkonu pravomocí. Ke zbavení prezidentských pravomocí totiž nemůže dojít tehdy, když je prezident schopen rozhodovat. Znemožnění jeho styku s okolím je protiprávní jednání.
Osobní podpis není ústavně nutný
Svoláním Poslanecké sněmovny prezident potvrdil, že se může podepisovat. Že jeho podpis v leže na nemocničním lůžku vypadá jinak, neznamená, že jde o podpis neplatný. Je to platný podpis. Ovšem zvyklost, že se u nás vše dělá papírově s podpisem, není povinnost. Obecně platí, že pakliže ústava či zákon nestanoví pro určité právní jednání písemnou formu, nelze platnost takového jednání písemnou formou podmiňovat, leda by se na tom účastníci výslovně dohodli.
Prostě pokud prezident řekne: „Přijímám demisi vlády.“ či „Jmenuji Vás předsedou vlády.“, jde o platné vyjádření vůle prezidenta a tedy platný výkon jeho pravomoci. Je dobré to zadokumentovat nahrávkou či svědky, ale i ústní projev stačí. Nicméně jde o teorii, protože Miloš Zeman je schopen se podepsat a tak k jeho vyjádření ústnímu může být předán i podepsaný jmenovací dekret. A jen pro historické srovnání doplňuji, že od 21. července 1934 T. G. Masaryk písemnosti z důvodu potíží po mrtvici nepodepisoval, zákony a jiné dokumenty razítkovali jeho úředníci podpisovým razítkem na místě, kam přiložil prst.
Role prof. Jana Kysely
Jan Kysela se netají svým politickým odporem k prezidentu Miloši Zemanovi. V médiích proběhla informace, že snad měl radit Ústřední vojenské nemocnici při zhotovení jejího stanoviska předsedovi Senátu. Pokud je to pravda, pak věc hodnotím tak, že si nemocnice nezvolila poradce neutrálního, ale názorově protizemanovského a dlouhodobě aktivního pro Senát.
Co by nemocnice měla sdělit?
Říjnové stanovisko nemocnice je pro řešení věci bezcenné. Pakliže by měly být její názory vztahy v potaz, musela by se nemocnice vyjádřit k tomu, zde je Miloš Zeman schopen projevit svou vůli. Kritéria by pak měla uplatnit taková, jako by se vyjadřovala k běžnému pacientovi, zda je schopen dát souhlas se svou hospitalizací či za něj tento souhlas musí dát soud a je třeba zahájit řízení o omezení svéprávnosti.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o úloze opozice a svobodě projevu
Rozhovor o úloze opozice a svobodě projevu. Parlamentní listy 12. 5. 2022, otázky kladl Jakub Vosáhlo.
Zdeněk Koudelka
Udivující případ cenzury
K protiústavnímu cenzurnímu vypnutí některých vládě nepohodlných webů se přidávají i soukromé korporace. Některé příklady potvrzují, že cenzura vede k výsledkům, které hodnotím jako hloupé.
Zdeněk Koudelka
Morální nepřijatelnost cenzury
Existence a rozsah cenzury vypovídá o vztahu držitelů moci k občanům. Vláda, která respektuje občany jako svéprávné, rozumem obdařené lidské bytosti, cenzuru nepotřebuje.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o cizí vojenské základně, cenzuře a korespondenčním hlasování
Rozhovor o cizí vojenské základně, cenzuře a korespondenčním hlasování. Parlamentní listy 17. 4. 2022.
Zdeněk Koudelka
Srbská neutralita k válce na Ukrajině
Srbsko je v rusko-ukrajinské válce neutrální. Podle mezinárodního práva musí být účastníky války i jejich podporovateli neutralita respektována.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o nouzovém stavu a cenzuře
Rozhovor o nouzovém stavu a cenzuře. Parlamentní listy 29. 3. 2022. Otázky pokládala Zuzana Koulová.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o cenzuře
Rozhovor Zdeňka Koudelky o cenzuře a svobodě projevu, Parlamentní listy 25. 3. 2022. Otázky Karel Výborný.
Zdeněk Koudelka
Chvála právního pozitivismu
Jaroslav Dubenský v článku Nepodceňujme ruskou propagandu (Lidové noviny 15. 3. 2022) haní právní pozitivismus a hájí vládní zásah proti některým webům.
Zdeněk Koudelka
Korespondenční hlasování
Vláda podporuje návrh Senátu na zavedení korespondenčního hlasování pro voliče v zahraničí u voleb poslanců a prezidenta republiky.
Zdeněk Koudelka
Cenzoři mlčí
Správce domény .cz CZ.NIC zablokoval prý dezinformační weby a odvolal se na doporučení vlády a konzultace bezpečnostních služeb. Snažil jsem se zjistit, kdo cenzuru oněch webu za stát inicioval.
Zdeněk Koudelka
Brusel i Česká spořitelna mohou víc pomoci ukrajinským běžencům
Střední Evropu zasáhla vlna uprchlíků z Ukrajiny. Část uprchlíků si může zajistit životní náklady sama. Ovšem jejich peníze jsou blokovány v ukrajinských bankách.
Zdeněk Koudelka
Pandemický zákon k Ústavnímu soudu
Skupina 57 poslanců z ANO a SPD v čele s Radkem Vondráčkem podala 4. 3. 2022 Ústavnímu soudu návrh na zrušení části pandemického zákona. Skupina napadá novelu pandemického zákona z února 2022.
Zdeněk Koudelka
Očkování skončilo, zapomeňte
Válka na Ukrajině během jednoho dne vytlačila covid ze zpráv. Covidové očkování se propadlo k minimu.
Zdeněk Koudelka
Cenzura znovu a znovu
Správce internetových domén .cz CZ.NIC zablokoval osm webů, prý dezinformačních a odvolal se na doporučení vlády a konzultace bezpečnostních služeb.
Zdeněk Koudelka
Poslanecká sněmovna jako tančírna
Advokátu Jakubovi Křížovi z Prahy se podařil husarský kousek. Odhalil Poslaneckou sněmovnu – zákonodárce – jako kozla zahradníkem.
Zdeněk Koudelka
U soudů se odhalila pochybení ministerstev zdravotnictví i obrany
Rozsudky Nejvyššího správního soudu prokázaly nejen právní, ale i zdravotnickou neodbornost Ministerstva zdravotnictví.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o pandemickém zákoně a protestech proti němu
Rozhovor o pandemickém zákoně a protestech proti němu. Parlamentní listy 19. 2. 2022. Otázky kladl Jakub Vosáhlo.
Zdeněk Koudelka
Nezákonný zákon pandemický
Novela pandemického zákona byla zamítnuta Senátem 10. 2. 2022, což bylo doručeno poslancům 11. 2. 2022.
Zdeněk Koudelka
Trikolora Brno: NE reklamě kraje pro farmakologické firmy
Brněnská Trikolora odmítá reklamu na dobrovolné covidové vakcíny, kterou kraj v čele s lidoveckým hejtmanem Janem Grolichem propaguje v médiích (například Český rozhlas Brno).
Zdeněk Koudelka
NE novele pandemického zákona
Vláda covidové zákazy rozvolňuje, avšak novelou pandemického zákona utahuje šrouby svobodu a práva lidí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 188
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1358x
Autor knih: Jaroslav Krejčí - protektorátní premiér a předseda Ústavního soudu, Prezident republiky, Právní předpisy samosprávy, Transcendentní pramen práva, Zákon o státním zastupitelství s komentářem, Mezinárodní konflikty a bezpečnost státu, Zákon o obcích (obecní zřízení) Komentář.