Ústavní právo na obranu
Výsledkem je návrh senátorů zakotvit v Listině základních práv a svobod právo na obranu i se zbraní.
Naše právo a evropská zbraňová regulace
Ústavní zakotvení práva osob na obranu života není předmětem mezinárodních závazků nebo evropského práva. Předmětem evropského práva je regulace střelných zbraní (zbraňová směrnice EU).Není zde přímý vliv, ale nepřímý ano. Ústavním zakotvením práva na obranu se posiluje vyjednávací pozice prezidenta a vlády, kdy tito představitelé našeho státu mohou argumentovat ústavou, aby určitá úprava byla již ve státu svého sjednávání uzpůsobena ústavnímu právu členských států.
Doktrína, že evropské právo má vždy přednost před právem členského státu (včetně práva ústavního), není zakotvena v základních smlouvách o Evropské unii. Jde jen o doktrínu judikovanou Soudním dvorem Evropské unie, která však není akceptována plošně ústavními soudy členských států. Ústavní soud největšího členského státu - Německa - judikoval, že evropské právo nemá automatickou přednost před ústavními základy německého státu. Tento přístup sdílí i Ústavní soud v Brně.
Proto je obecná snaha při tvorbě nových evropských regulací vyhnout se možné kolizi evropského práva a ústavního práva členského státu. A co bude mít členský stát v ústavních normách, je jeho svrchovaným rozhodnutím.
Evropské orgány při regulaci zbraní mají chabé právní základy své působnosti. Zbraňová směrnice se odvolává na usnadnění fungování vnitřního trhu. Přitom se dotýká držení zbraní lidmi, kteří nejsou obchodníci se zbraněmi, ale jen spotřebitelé, kteří nechtějí se zbraněmi obchodovat.
I jiné státy si určité zboží a služby regulují podle svého a nepodléhají vnitřnímu trhu Evropské unie. V Nizozemí je možnost beztrestně prodávat i užívat marihuanu, ovšem u nás, v Německu a Francii to možné není. V Nizozemí je legální eutanazie, ale i když je Nizozemí členem EU, je všem jasné, že pokud by nějaký nizozemský podnikatel se smrtí chtěl tuto službu činit u nás, byl by trestán podle odpovědnosti za účast na sebevraždě.
Při chabém právním základu Evropské unie regulovat držení zbraní v členských státech, je významné pro postoj členského státu to, zda je určitá věc upravena ústavně, přičemž tuto nejvyšší úroveň vnitrostátní regulace bude poměřována s nepřesvědčivým odvoláním na fungování vnitřního trhu.
Obrana člověka a ústavnost
Na ústavní úrovni není právo na obranu uvedeno. Listina základních práv a svobod jen stanoví, že porušením práva na život není jednání, které podle zákona není trestné. Dnes je právo na obranu zakotveno pouze na úrovni obyčejného zákona. Jde o nutnou obranu obsaženou v trestním zákoníku. Proto skupina senátorů navrhuje, aby bylo právo na obranu i se zbraní zakotveno v Listině. Tím získá ústavní sílu a obyčejný zákon nesmí jeho výkon znemožnit.
Návrh ústavního zákona symbolicky do ústavního pořádku převádí morální zásadu, že zlu, což je i útok na člověka, se nemá ustupovat, ale naopak se mu bránit. Zakotvení určitého práva na ústavní úrovni má svůj symbolický význam a symbolismus je jednou z funkcí ústav.
Je více věcí, které získaly ústavní úpravu až poté, co je zavedl zákon. Listina v roce 1991 zakotvila zákaz trestu smrti, což bylo symbolické, jelikož tento zákaz byl na zákonné úrovni obsažen již v roce 1990 zrušením trestu smrti v trestním zákoně. Od roku 1990 platil i zákon o sdružování, zákon petiční a další, které upravovaly práva, jež zakotvila později Listina či Ústava. Přesto taková úprava není nadbytečná, jelikož jde o vyjádření určité vůle státu na nejvyšší právní úrovni s tím, že do budoucna nelze tuto úpravu změnit obyčejným zákonem. I to má samo o sobě smysl.
Je obvyklé, že ústavní úprava zahrnuje jen to, co ústavodárce má za nejvýznamnější v určité oblasti (obrana života), a zbytek ponechává na zákonu. Přijetí ústavní změny nebude mít negativní dopad na aplikaci zákonného rozsahu práva na obranu. Platí totiž zásada, že práva lidí může mezinárodní smlouva i obyčejný zákon rozšířit nad ústavní úroveň, ale nesmí je zúžit. Příkladem je volební právo, které je ústavně garantováno jen pro naše občany, ale zákon o volbách do obcí umožňuje volit i občanům Evropské unie.
I občanství má ústavní rozměr, ale významná je i zákonná úprava, která roku 2014 zavedla zásadní změnu, kdy občanství ČR mohou nabýt cizinci, aniž by se vzdali dosavadního. Přitom tato změna se nepromítla do ústavní úpravy, takže může být opět změněna.
Zákonná úprava určitého práva je často širší než ústavní úprava. Dochází i k tomu, že zákon vykládá určité ústavní pojmy. Např. až do roku 2012 byla velezrada definována jen v zákoně o Ústavním soudu. V zákoně o volbě prezidenta je definován ústavní pojem oprávněný volič atd. Co obsahuje ústavní pojem velký a malý státní znak a jiné státní symboly, definuje zákon o státních symbolech.
Je-li zákonná úprava příznivější, bude mít ústavní úprava potvrzující, symbolickou hodnotu. Významnou se stane ústavní úprava, kterou lze změnit jen třípětinovou většinou poslanců a senátorů, pokud by zákonnou úpravu obrany chtěla většina poslanců obyčejným zákonem podstatně zúžit. Přijetí obyčejného zákona může prosadit nadpoloviční většina v Poslanecké sněmovně přehlasováním Senátu i prezidenta republiky. Proto má ústavní zakotvení práva na obranu symbolický i praktický význam.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o úloze opozice a svobodě projevu
Rozhovor o úloze opozice a svobodě projevu. Parlamentní listy 12. 5. 2022, otázky kladl Jakub Vosáhlo.
Zdeněk Koudelka
Udivující případ cenzury
K protiústavnímu cenzurnímu vypnutí některých vládě nepohodlných webů se přidávají i soukromé korporace. Některé příklady potvrzují, že cenzura vede k výsledkům, které hodnotím jako hloupé.
Zdeněk Koudelka
Morální nepřijatelnost cenzury
Existence a rozsah cenzury vypovídá o vztahu držitelů moci k občanům. Vláda, která respektuje občany jako svéprávné, rozumem obdařené lidské bytosti, cenzuru nepotřebuje.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o cizí vojenské základně, cenzuře a korespondenčním hlasování
Rozhovor o cizí vojenské základně, cenzuře a korespondenčním hlasování. Parlamentní listy 17. 4. 2022.
Zdeněk Koudelka
Srbská neutralita k válce na Ukrajině
Srbsko je v rusko-ukrajinské válce neutrální. Podle mezinárodního práva musí být účastníky války i jejich podporovateli neutralita respektována.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o nouzovém stavu a cenzuře
Rozhovor o nouzovém stavu a cenzuře. Parlamentní listy 29. 3. 2022. Otázky pokládala Zuzana Koulová.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o cenzuře
Rozhovor Zdeňka Koudelky o cenzuře a svobodě projevu, Parlamentní listy 25. 3. 2022. Otázky Karel Výborný.
Zdeněk Koudelka
Chvála právního pozitivismu
Jaroslav Dubenský v článku Nepodceňujme ruskou propagandu (Lidové noviny 15. 3. 2022) haní právní pozitivismus a hájí vládní zásah proti některým webům.
Zdeněk Koudelka
Korespondenční hlasování
Vláda podporuje návrh Senátu na zavedení korespondenčního hlasování pro voliče v zahraničí u voleb poslanců a prezidenta republiky.
Zdeněk Koudelka
Cenzoři mlčí
Správce domény .cz CZ.NIC zablokoval prý dezinformační weby a odvolal se na doporučení vlády a konzultace bezpečnostních služeb. Snažil jsem se zjistit, kdo cenzuru oněch webu za stát inicioval.
Zdeněk Koudelka
Brusel i Česká spořitelna mohou víc pomoci ukrajinským běžencům
Střední Evropu zasáhla vlna uprchlíků z Ukrajiny. Část uprchlíků si může zajistit životní náklady sama. Ovšem jejich peníze jsou blokovány v ukrajinských bankách.
Zdeněk Koudelka
Pandemický zákon k Ústavnímu soudu
Skupina 57 poslanců z ANO a SPD v čele s Radkem Vondráčkem podala 4. 3. 2022 Ústavnímu soudu návrh na zrušení části pandemického zákona. Skupina napadá novelu pandemického zákona z února 2022.
Zdeněk Koudelka
Očkování skončilo, zapomeňte
Válka na Ukrajině během jednoho dne vytlačila covid ze zpráv. Covidové očkování se propadlo k minimu.
Zdeněk Koudelka
Cenzura znovu a znovu
Správce internetových domén .cz CZ.NIC zablokoval osm webů, prý dezinformačních a odvolal se na doporučení vlády a konzultace bezpečnostních služeb.
Zdeněk Koudelka
Poslanecká sněmovna jako tančírna
Advokátu Jakubovi Křížovi z Prahy se podařil husarský kousek. Odhalil Poslaneckou sněmovnu – zákonodárce – jako kozla zahradníkem.
Zdeněk Koudelka
U soudů se odhalila pochybení ministerstev zdravotnictví i obrany
Rozsudky Nejvyššího správního soudu prokázaly nejen právní, ale i zdravotnickou neodbornost Ministerstva zdravotnictví.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o pandemickém zákoně a protestech proti němu
Rozhovor o pandemickém zákoně a protestech proti němu. Parlamentní listy 19. 2. 2022. Otázky kladl Jakub Vosáhlo.
Zdeněk Koudelka
Nezákonný zákon pandemický
Novela pandemického zákona byla zamítnuta Senátem 10. 2. 2022, což bylo doručeno poslancům 11. 2. 2022.
Zdeněk Koudelka
Trikolora Brno: NE reklamě kraje pro farmakologické firmy
Brněnská Trikolora odmítá reklamu na dobrovolné covidové vakcíny, kterou kraj v čele s lidoveckým hejtmanem Janem Grolichem propaguje v médiích (například Český rozhlas Brno).
Zdeněk Koudelka
NE novele pandemického zákona
Vláda covidové zákazy rozvolňuje, avšak novelou pandemického zákona utahuje šrouby svobodu a práva lidí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 188
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1358x
Autor knih: Jaroslav Krejčí - protektorátní premiér a předseda Ústavního soudu, Prezident republiky, Právní předpisy samosprávy, Transcendentní pramen práva, Zákon o státním zastupitelství s komentářem, Mezinárodní konflikty a bezpečnost státu, Zákon o obcích (obecní zřízení) Komentář.