Přitom nic nedělá s nápravou popření samosprávy Moravy, když jeho předchůdce, československé Federální shromáždění přijalo 9. 5. 1990 usnesení o tom, že "považuje zrušení Země moravskoslezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti". Dále vyslovilo přesvědčení, že nová ústavní úprava tuto nespravedlnost napraví.
Morava je součástí České republiky a její autonomie trvala tisíc let. Hongkong součástí České republiky není a jeho autonomie je důsledkem násilné koloniální politiky Británie v 19. století, kdy si v opiových válkách vymohla volný dovoz opia do Číny a zabrání území Hongkongu. Británie tehdy organizovala a těžila z prodeje tvrdé drogy.
Porovnáme-li postoj Senátu k autonomii Hongkongu a k samosprávě Moravy, vybaví se verš z Matoušova evangelia: "Jak to, že vidíš třísku v oku bratra svého, ale trám v oku svém nevidíš?". Neměli by se senátoři z Moravy spíš volit v Hongkongu?
