Moravská národnost a sčítání lidu
Moravané mají právo hlásit se k moravské národnosti
Lékař Jan Ferdinand Hertod v latinsky psaném díle o luhačovických minerálních pramenech Tartaro-Mastix Moraviae (Karabáč na tartarus moravský) vydaný 1669 ve Vídni označuje místní jazyk jako jazyk moravský. Při příležitosti konsekrace kaple v Račicích na Vyškovsku 20. 6. 1773 byla za přítomnosti světícího olomouckého biskupa sloužena slavnostní mše a přednesy dvě kázání, jedno v moravském a druhé v německém jazyce. Místní slovanský jazyk na Moravě byl až do počátku 20. století označován jako moravský.
Po pádu komunismu v roce 1989 získali lidé na území Čech, Moravy a Slezska právo se svobodně hlásit ke své národnosti. Této svobody využili příslušníci národa moravského. K moravské národnosti se podle statistik Českého statistického úřadu při sčítání lidu v roce 1991 přihlásilo 1 360 000 obyvatel, roku 2001 asi 380 000 obyvatel a roku 2011 pak cca 600 000 lidí. Je to největší národní skupina vedle většinového národa českého a přihlášení k moravské národnosti je trvalým jevem. V 90. letech 20. století byla běžně moravská národnost zapisována na vysvědčení, než byl údaj o národnosti z vysvědčení vypuštěn. I školské úřady moravskou národnost uznávaly.
Evropské reálie dokazují, že staré definice národa, které byly určovány především jazykem, nejsou platné. Jak by se asi na jazykové definice národa dívali Belgičané, Švýcaři a Rakušané? Rovněž Židé jsou příkladem národa a náboženství, přičemž někdy hraje určující roli příslušnost náboženská, z jiných pohledů národní. Demokratický právní stát není od toho, aby vrchnostensky uznával, který národ je ten pravý a který ne. Veřejná moc musí vzít svobodné vyjádření občanů o své národnosti na vědomí.
Sociologických, jazykových, náboženských definic národa je mnoho a mohou se i vzájemně vylučovat. Konečně i u nás nebyl v období první Československé republiky uznáván český a slovenský národ jako samostatné národy, ale jako dvě větve jednoho národa československého. Tento přístup historie zhodnotila jako nesprávný. Navíc i v této době Československá republika použila argumentaci moravskou menšinou, když se jí to hodilo, byť jinak vycházela z existence československého národa a neuznávala ani národ český. Při jednání o připojení německého Hlučínska roku 1920, což bylo původně území Opavského vévodství, jež bylo původně součásti Moravy (nikoliv však moravského markrabství) a k Slezsku bylo počítáno až od 17. století, uvedla jako důvod připojení k Československu, že značná část obyvatel se hlásila za Moravany – v místním jazykovém označení Moravci.
V Černé Hoře se obyvatelstvo svobodně hlásí k národnosti srbské nebo černohorské, přičemž je neodlišuje ani jazyk, ani náboženství. Ve Skotsku se většina obyvatel hlásí ke skotskému národu, přestože hovoří anglicky a jsou většinově protestanté stejně jako Angličané.
Popírači moravské či slezské národnosti jednají jako nacistické Německo, které neuznávalo slezskou národnost a přiřazovalo Slezany k Němcům. Po roce 1948 režim zase zařazoval Rusíny mezi Ukrajince. Obdobně Slováky úřady Uherského království až do roku 1918 přiřazovaly do jednoho maďarského politického národa. Jazyková definici není jedinou možnou definicí národa. Přihlášení se k národnosti je otázkou sebeidentifikace jedince jako člověka, jde o otázku jeho navenek vyjádřeného svědomí, je to výraz jeho lidství.
Uznání moravské národnosti na Slovensku
Na Slovensku je moravská národnost plně uznávána, což dokazuje i jmenování zástupce moravské národnostní menšiny Jána Chúpka a jeho náhradníčky Jany Muráňové do Výboru pro národnosti menšiny a etnické skupiny Rady vlády Slovenské republiky pro lidská práva a národní menšiny. Slovensko plně respektuje práva národních menšin a neváže jejich přiznání na milost státního uznání. Takto uznává Slovensko moravskou národnost již od 90. let 20. století.
Slovensko také umožňuje přihlášení se k moravské i slezské národnosti, přitom Slovenský statistický úřad stanovil v opatření č. 44/2020 Z.z., že moravská národnost je přímo nabízena jako jedna z variant dotazníku při vyplnění údaje o národnosti. Tedy na Slovensku nemusí být dopisována.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o úloze opozice a svobodě projevu
Rozhovor o úloze opozice a svobodě projevu. Parlamentní listy 12. 5. 2022, otázky kladl Jakub Vosáhlo.
Zdeněk Koudelka
Udivující případ cenzury
K protiústavnímu cenzurnímu vypnutí některých vládě nepohodlných webů se přidávají i soukromé korporace. Některé příklady potvrzují, že cenzura vede k výsledkům, které hodnotím jako hloupé.
Zdeněk Koudelka
Morální nepřijatelnost cenzury
Existence a rozsah cenzury vypovídá o vztahu držitelů moci k občanům. Vláda, která respektuje občany jako svéprávné, rozumem obdařené lidské bytosti, cenzuru nepotřebuje.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o cizí vojenské základně, cenzuře a korespondenčním hlasování
Rozhovor o cizí vojenské základně, cenzuře a korespondenčním hlasování. Parlamentní listy 17. 4. 2022.
Zdeněk Koudelka
Srbská neutralita k válce na Ukrajině
Srbsko je v rusko-ukrajinské válce neutrální. Podle mezinárodního práva musí být účastníky války i jejich podporovateli neutralita respektována.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o nouzovém stavu a cenzuře
Rozhovor o nouzovém stavu a cenzuře. Parlamentní listy 29. 3. 2022. Otázky pokládala Zuzana Koulová.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o cenzuře
Rozhovor Zdeňka Koudelky o cenzuře a svobodě projevu, Parlamentní listy 25. 3. 2022. Otázky Karel Výborný.
Zdeněk Koudelka
Chvála právního pozitivismu
Jaroslav Dubenský v článku Nepodceňujme ruskou propagandu (Lidové noviny 15. 3. 2022) haní právní pozitivismus a hájí vládní zásah proti některým webům.
Zdeněk Koudelka
Korespondenční hlasování
Vláda podporuje návrh Senátu na zavedení korespondenčního hlasování pro voliče v zahraničí u voleb poslanců a prezidenta republiky.
Zdeněk Koudelka
Cenzoři mlčí
Správce domény .cz CZ.NIC zablokoval prý dezinformační weby a odvolal se na doporučení vlády a konzultace bezpečnostních služeb. Snažil jsem se zjistit, kdo cenzuru oněch webu za stát inicioval.
Zdeněk Koudelka
Brusel i Česká spořitelna mohou víc pomoci ukrajinským běžencům
Střední Evropu zasáhla vlna uprchlíků z Ukrajiny. Část uprchlíků si může zajistit životní náklady sama. Ovšem jejich peníze jsou blokovány v ukrajinských bankách.
Zdeněk Koudelka
Pandemický zákon k Ústavnímu soudu
Skupina 57 poslanců z ANO a SPD v čele s Radkem Vondráčkem podala 4. 3. 2022 Ústavnímu soudu návrh na zrušení části pandemického zákona. Skupina napadá novelu pandemického zákona z února 2022.
Zdeněk Koudelka
Očkování skončilo, zapomeňte
Válka na Ukrajině během jednoho dne vytlačila covid ze zpráv. Covidové očkování se propadlo k minimu.
Zdeněk Koudelka
Cenzura znovu a znovu
Správce internetových domén .cz CZ.NIC zablokoval osm webů, prý dezinformačních a odvolal se na doporučení vlády a konzultace bezpečnostních služeb.
Zdeněk Koudelka
Poslanecká sněmovna jako tančírna
Advokátu Jakubovi Křížovi z Prahy se podařil husarský kousek. Odhalil Poslaneckou sněmovnu – zákonodárce – jako kozla zahradníkem.
Zdeněk Koudelka
U soudů se odhalila pochybení ministerstev zdravotnictví i obrany
Rozsudky Nejvyššího správního soudu prokázaly nejen právní, ale i zdravotnickou neodbornost Ministerstva zdravotnictví.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o pandemickém zákoně a protestech proti němu
Rozhovor o pandemickém zákoně a protestech proti němu. Parlamentní listy 19. 2. 2022. Otázky kladl Jakub Vosáhlo.
Zdeněk Koudelka
Nezákonný zákon pandemický
Novela pandemického zákona byla zamítnuta Senátem 10. 2. 2022, což bylo doručeno poslancům 11. 2. 2022.
Zdeněk Koudelka
Trikolora Brno: NE reklamě kraje pro farmakologické firmy
Brněnská Trikolora odmítá reklamu na dobrovolné covidové vakcíny, kterou kraj v čele s lidoveckým hejtmanem Janem Grolichem propaguje v médiích (například Český rozhlas Brno).
Zdeněk Koudelka
NE novele pandemického zákona
Vláda covidové zákazy rozvolňuje, avšak novelou pandemického zákona utahuje šrouby svobodu a práva lidí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 188
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1358x
Autor knih: Jaroslav Krejčí - protektorátní premiér a předseda Ústavního soudu, Prezident republiky, Právní předpisy samosprávy, Transcendentní pramen práva, Zákon o státním zastupitelství s komentářem, Mezinárodní konflikty a bezpečnost státu, Zákon o obcích (obecní zřízení) Komentář.